2 ) Historie školy v 19. století |
> Kněžpole, Kněžopole, lépe Kněží pole, ves, 500 obyvatelů, uvádí se v listině Velehradu roku 1228.
> Popisový rok 1884. Počet čísel domovních 107, 500 obyvatelů, kteří se živí rolnictvím a prací nádenickou. Počet školních dítek až do roku 1830 nepřesahoval 30ti.
> První vyučování udílel pan Ullma od roku 1811 v čísle 84. Stavení toto bylo dřevěné, slámou kryté, pozůstávalo z jedné světnice pro učitele a jedné učírny. V roku 1828 po odejití p. Ullmy obdržel uprázdněné místo pan Jan Jáně, dříve podučitel ve Vracově. Služné učitele obnášelo 210 zlatých dílem v penězích, dílem v osypu, mimo toho dával každý usedlý ročně 1 pecen chleba. Učitel tento působil v obci až do roku 1864. Aby své příjmy zvýšil, hrával po hostincích, při svatbách, ku kterému účelu měl několik hochů vycvičených.
> 3. února na svátek sv.Blažeje dával dítkám prázdno, poslal je totiž po vesnici dům od domu. Žáci v každém domu zpívali:
"Na Svatého Blažeje jest podle obyčeje,
přišli jsme k vám odpuste nám, zdráva paní matko."
Na to obdrželi kus slanin, něco obilí, vše obdržené přinesli do školy, kde jim za to byla vystrojena hostina.
> V roku 1864 oslepl učitel Jan Jáně, který zde učil 36 let a v roku 1867 zemřel. Mimo školních dítek, několika žen, vyprovázel svého učitele toliko Ignác Omelka č. 19. Pan farář páter Františk Halfar vytýkal ve své krásné řeči, kterou při jeho pohřbu na hřbitově držel, občanům kněžpolským neuznalost. V roku 1864 na místo učitele byl ustanoven co provisor pan Antonín Soják, dříve učitel v Topolné.
|
|
|
> 1. říjnem 1866 dostal se pan Soják za učitele do Huštěnovic, na jeho místo dostal se pan Viktor Krybus z Kojetína, zakladatel kroniky školní v Kněžpoli.
> V roku 1873 byla založena školní knihovna, která za rok čítala 230 sešitů. O rozšíření kroniky pečoval valně předseda místní školní rady František Laga 1 láník č. 44.
> V září 1874 vyšel oheň o 4té hodině z čísla 74 a vyhořela i stará dřívější škola č. 84.
> 24. dubna 1879 byla stříbrná svatba Jeho veličenstva Františka Josefa I. V ten den byly stromy (kaštany) u kaple zasazené.
> V roce 1884 dne 10. května slaven jest sňatek Jeho Výsosti korunního prince Rudolfa s Jeho Výsostí princeznou belgickou Stefanií, v ten den byla hostina pro školní mládež ve škole vystrojena od matek.
> 16. října 1885 objevily se osypky mezi školními dítkami, vyučování bylo do 20. listopadu zastaveno.
> 1. listopadu 1885 dostala místní školní rada rozkaz od c.k. okresní školní rady, by tato všemožně se o to postarala, by jednotřídní škola byla rozšířená, k tomu účelu odbývaly se přípravy k nadstavbě školy na 1 patro.
> 13. listopadu povolán byl do obce pan stavitel Lostrh z Uh. Hradiště, aby podal dobrozdání, zdali pozůstávající stavení nadstavbu udrží. Když se vyjádřil, že školní stavení nadstavbu zdrží, byl požádán, aby plán a rozpočet na rozšíření školy zhotovil.
> 1. března 1886 poslala místní školní rada c.k. okresní školní radě plán a rozpočet rozšíření školy.
> 1. dubna 1886 přijela c.k. komise, mezi ní c.k. pan okresní školdozorce Josef Štrommer.
> Obecní zastupitelstvo podepsalo protokol, v němž se zavázal, že ještě v roku 1886 nadstavbu školy provede. Anto se mnohé překážky v cestu kladly, podala místní školní rada žádost, aby se s nadstavbou školy až v roku 1887 započalo, což také povoleno bylo.
> 27. dubna 1887 bylo ujednáno s nadstavbou školy započíti. František Kozelek, téhož času představený obce, a Alois Kašný, předseda místní školní rady byli nadstavbu školy v časopisech oznámiti. Celý náklad na školu obnášel 10 526 zl.
> 14. června 1887 započalo bourání školy, prozatimní vyučování zařízeno bylo v čísle 29, patřící Kašparu Dostálkovi. Rodina učitele, bydlela v čísle 53 u Anny Lapčíkové.
|
> Stavba školy dohotovena 10. září 1887. V neděli 25. září byla škola vysvěcena, svěcení vykonal pan farář bílovský, pater František Malota, pan kaplan Jan Pernica držel při svěcení přiměřenou řeč. Ve škole byla hostina pro cizí hosty, druhý den pro obecní zastupitelstvo a místní školní radu. |
|
> O nadstavbu školy největší zásluhu sobě získal p. František Kozelek. Podpory jak od obecního výboru, tak od místní školní rady neměl žádné, nicméně proti všem překážkám mu činěným provedl vše v pořádku nad očekávání protivníků. |
|
> Zemská c.k. školní rada povolila počátkem školního roku 1888/1889 druhou sílu učitelskou (podučitele). Po vypsání konkursu byl dekretem na místo jmenován pan Leopold Knesl z Bílovic. 1. září byl p. Viktor Krybus jmenován nadučitelem na téže škole.
> Roku 1894 nastoupila na školu slečna Františka Kučerová, podučitelka, první žena na škole v Kněžpoli. Jelikož se již v říjnu slečna učitelka tohoto místa vzdala, nastoupil místo Konrád Slamínka.
> Školní rok 1899/1900 sbor učitelský: Viktor Krybus (správce školy), Konrád Slamínka (podučitel), pat. Tomáš Kubíček (katecheta). Školou povinných dítek 122.
|