3 ) Historie školy v 1.½ 20. století |
> Školní rok 1907/1908. Toho roku odešel zasloužilý nadučitel pan Viktor Krybus na trvalý odpočinek po 43 letech působení; v obci zdejší působil nepřetržitě celých 40 roků. V uznání zásluh, jichž si celoživotní činností svojí o rozkvět obce získal, jmenoval ho obecní výbor zdejším čestným občanem. Diplom čestného občanství mu byl v neděli odpoledne slavnostním způsobem odevzdán. Obecní výbor v plném počtu v čele velikého zástupu jak občanů, tak i cizích hostů s hudbou vyšel z obecní radnice a ubíral se ku školní budově, kdež diplom čestného občanství p. starostou Antonínem Bajajou odevzdán. Přiměřenou řeč pronesl I. radní p. František Flíbor. Hluboce dojat se slzami v očích přijal oslavenec tyto známky úcty občanů, vesměs svých žáků. Pak uspořádán byl koncert v zahradě paní Anny Knotové číslo 30. Asi za týden vystěhoval se ze školní budovy do nového bytu ve čtvrtláně číslo 27 upraveném, chtěje zde mezi svými odchovanci, k nimž ho pouto celoživotního působení vázalo, zbytek života v klidu a tichosti stráviti. Než nebylo mu dlouhého odpočinku přáno. Zákeřná choroba - žaludeční rak - učinila životu jeho konec. V lednu 1908 skonal. Pohřbu se zúčastnila téměř celá osada a mnoho cizích, kteří všichni milého stařečka milovali.
> Dne 5. června 1909 visitoval zdejší školu pan c.k. okresní školní inspektor Hrázděra a shledal při velmi dobré kázni výsledky velmi uspokojivé. Zároveň upozornil přítomného předsedu místní školní rady Antonína Bajaju, že příštím školním rokem nutno zříditi paralelu a odstraniti některé nedostatky školní budovy a opatřiti nutné školní pomůcky.
> Místní školní rada podala žádost o zřízení pobočky pro zimní období při II. třídě. Dosavadní byt pro učitele bude během prázdnin vhodnou úpravou přeměněn ve třídu, a zřízeno ohrazené letní tělocvičiště.
> Dne 2. prosince 1911 pořádána školní slavnost Dětský den, spojená s dobrovolnou sbírkou ve prospěch české zemské komise pro ochranu dítek a péči o mládež na Moravě.
> O prázdninách roku 1914 rozpoutala se válečná bouře. Odrážela se ve škole i v rodinách, působící tak mnohonásobně i na duši žactva. Téměř každá rodina prožila strast rozchodu s mužským svým členem, jenž na zavolání Jeho Veličenstva odešel do války hájit říši proti četným nepřátelům. Ve mnohých rodinách rozloučily se děti s otcem. Věsily se mu kolem krku a obstupovaly ho, jako by ho pustiti nechtěly. Zlíbal je a neopomenul je na rozloučenou: "Mějte se rády a poslouchejte mamičku". Osaměly s matkou a ta samota přinesla nové podmínky životní. Těžko se do nich vpravuje matka a ještě obtížněji se jim přizpůsobují děti. Dětské sobectví, touha po nadvládě, nesnášenlivost, které u dětí patří ke všedním zjevům, musí býti potlačeny. Matce přibylo na významu. Až dosud získávala děti pro zdárné cíle láskou, kdežto otec jim byl autoritou, jíž bylo třeba se podrobiti. Nyní přešla na matku i tato autoritativní moc. Její slovo nabývá více váhy. Každá vzpomínka na otce, který je ve válce, jakoby se potkávala s jeho vzkazem: "Mějte se rády a poslouchejte mamičku".
> 27. října 1918 kapitulovalo Rakousko-Uhersko. Toho dne oznámil zahraniční jeho ministr, že vláda Rakousko-Uherska uznává všechna práva národa československého. Druhého dne, 28. října, vydal národní výbor v Praze provolání, že se splnil odvěký sen samostatnosti státu československého. Dne 4. listopadu přítomno bylo veškeré žactvo i učitelé službám Božím na oslavu zřízení Československého státu.
> Dne 25. března 1925 byla uctěna památka narozenin J.A.Komenského a 24. června navštívili žáci v průvodu třídní učitelky zemskou výstavu v Kroměříži.
> Místní školní rada na schůzi 25. března 1925 povolila zříditi příštím školním rokem školní kuchyni. Během prázdnin také kuchyně zřízena a potřebným nářadím a nádobím opatřena.
> Školní rok 1925/1926 ukončen byl 26. června vzpomínkou na upálení mistra Jana Husa dne 6. července 1415.
> V srpnu 1927 odešel na trvalý odpočinek řídící Jan Abrt, který na škole působil 19 let.
> Na Štědrý den 1927 byla provedena veřejná školní vánoční besídka s vánočním stromkem kněžpolským dětem, které po vhodných a pečlivě nacvičených recitacích a vánočních zpěvech byly rovným dílem obdarovány.
> 80 leté narozeniny p. presidenta T.G.Masaryka oslaveny byly ve čtvrtek 6. března 1930 společně s občanstvem, v pátek ve škole. Ve čtvrtek večer zúčastnili se žáci lampionového průvodu, načež v hostinci u Čudů předvedli slavnostní akademii.
> Dne 28. prosince 1930 zemřela v nemocnici v Uh. Hradišti učitelka ručních prací Julie Štěpáníková, působící na škole 25 let.
> Školní rok 1930/1931. Škola byla trojtřídní s třemi postupovými třídami. Vyučováno bylo podle nových učebních osnov pro školy trojtřídní platných od 1. září 1930. Podle těchto osnov jest v I. třídě 1. a 2. školní rok, II. třídě 3. a 4. šk. rok, III.třídě 5.,6.,7. a 8. šk. rok. Počet žactva 123.
> Ve školním roce 1930-1931 byly provedeny četné opravy školy. Protože za suchého roku jest ve vodovodě nedostatek vody, byla v zahradě postavena pumpa. Byt správce školy jest velmi vlhký, proto byla zadní světnice vyasfaltovaná do výše 1m. Přitom okapová voda, která neměla žádného odpadu, naopak zatékala do základu budovy. Současně postaven nový chlívek a drvárka pro potřeby správce školy. Rýny a střechy byly řádně opraveny. Třídy a chodby vymalovány. Zahrada u školy rozšířena skoro až po příkopu, ta část určena co školní zahrada, opatřena novým plotem. V zahradě postaven bazén. Do školní kuchyně koupena kredenc, lávka a židle.
> Z 1. na 2. prosince 1930 provedeno sčítání lidu řídícím uč. Kartákem a učitelkou Abertovou Marií. Počet obyvatelstva dle toho stavu byl: 372 mužů a 417 žen, celkem 789.
> Dne 19. června 1932 oslaveno bylo 15 leté výročí bitvy u Zborova. Ve 2 hodiny vyšel průvod od školy, jehož se zúčastnily děti v národních krojích, celé obecní zastpitelstvo, místní školní rada, legionáři, hasiči, sportovci a velké množství občanů. Průvod zahájili žáci na ozdobených kolech. U pomníku padlých po slavnostním proslovu přednesla žákyně Omelková báseň Zborov, žáci III. třídy zapěli sbor Přísaha. Po zahrání státní hymny odešel průvod do zahrady Lapčíka Františka č. 33, kde byla provedena tělovýchovná akademie. Při ní bylo provedeno: cvičení s panenkami, s kroužky, s tyčemi, zatančena národní beseda. Oslava vydařila se skvěle nejen morálně, ale i finančně.
> Rok 1933/1934. Letošního roku přikročeno bylo k opravám uvnitř budovy školní. Ve 2. a 3. třídě byla nová podlaha. Lavice ohoblovány a znovu natřeny zelenou barvou. Rovněž tak stoly. Tabule přelakovány a nalinkovány. Kliky u dveří obnoveny. Kamna vyšamotována a opatřna novými dýmovými rourami. Třídy, chodby znovu vymalovány. Těmito opravami konečně přivedena byla škola do velmi dobrého stavu.
> V roce 1937 podána statistika pro Slováckou výstavu: - počet žáků 115; - žáci bydlí: 15 v bytě jen o kuchyni, 77 o kuchyni a 1 světnici, 23 o kuchyni 2 světnicích; - žáci spí: 103 na posteli, 2 na lávce, 3 na slamníku na zemi, 1 bez slamníku na zemi, 6 na peci; - zuby čistí: denně 33, nečistí vůbec 82; - sport: umí plavat 18, bruslí 22, kopanou 34. > Školní budova má všechny nevýhody staveb prováděných před 70 léty. Stopy stáří jsou patrny na všech místech v přízemí i na vazbě budovy. Velké škody působí hlavně spodní voda a velký močál vzdálený pouhých 20m. > Čechy a Morava byly 15. března 1939 obsazeny německým vojskem a prohlášeny za protektorát. Dle úředního nařízení byly sňaty ve zdejší škole obrazy prezidentů Masaryka a Beneše a poprvé na zdejší škole vyvěšena německá vlajka v den 50-tých narozenin vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera 20.4.1939. Provedli jsme to s bolestí. > Rok 1940/1941. Letos jsme museli oslaviti výročí zřízení Protektorátu. V tomto roce se začalo též na zdejší škole poprvé vyučovati nuceně německému jazyku. Za rok se zdálo úřadům stále nedostačující vyučování němčině, a proto rozšířily počet hodin na úkor českého jazyka. Hned po okupaci bylo na českých školách zastaveno vyučování dějepisu. Nacisté vymysleli nové dějiny Evropy a učitelé museli navštěvovat přeškolovací kursy dějepisu. |
> Od 1. ledna 1943 dostávala zdejší správa školy všechny přípisy jen ve znění německém a musela na ně odpovídati rovněž jen německy. Česká razítka musela býti ve spisech a knihách začerněna a místo nich museli jsme zavésti razítka dvojjazyčná a pak německá (viz. obr.). Na škole musel být nápis Volksschule - Obecná škola, ačkoliv v obci nebylo ani jediného německého občana.
(vpravo: II. ročník v roce 1941-42) (dole: Ukázka dvojjazyčného razítka)
|
| ![]() |
> Ve zdejší škole bylo ubytováno v dubnu 1945 60 německých lehkých dělostřelců, potom 60 německých pancéřových myslivců, kteří měli na límcích úmrlčí hlavu. Vojáci spávali ve všech třídách na slámě. Též ve školní kuchyni si vařili. Němečtí vojáci byli ubytováni též po domech ve vesnici. Vesnice vypadala jako vojenský tábor.
|
> Celý český národ si oddechl po 6-leté německé porobě dne 9. května 1945, kdy byla skončena válka s Německem a nastal mír. Naše obec byla osvobozena ruským vojskem již 1. května 1945. (Soupis škod - z kroniky školy) |
|
> 11. května bylo zahájeno opětné pravidelné vyučování a 12. května bylo osvobození oslaveno společným shromážděním. Po úvodním proslovu řídícího Josefa Krčka promluvil ke shromážděným žákům učitel Ludvík Pavlica. Oba dva učili na škole po celou dobu války.
> V roce 1945/1946 vyučovalo se na zdejší škole poprvé ruskému jazyku.
> Závazek žáků naší školy v roce 1948/1949 k 9. sjezdu KSČ: - 1.) Vyčistit obec od různých střepů. - 2.) Opravit okolí školy zejména zanedbané příkopy před školou. - 3.) Upravit zahradu kolem místní kaple. - 4.) Udržovat v pořádku park u pomníku padlých. - 5.) Vzorně provádět sběr odpadků. - 6.) 28. října zasadit na prostranství zavezeného Macvelda pamětní lípu pětiletky. > Dne 22. listopadu o 19. hodině oslavila naše škola veřejně v hostinci u Lapčíků 52. narozeniny pana presidenta Klementa Gottwalda. > Ve školním roce 1948/1949 probíhal týden vzorné práce, týden dětské radosti, výpomoc stávkujícím horníkům, meziškolní socialistická soutěž. > Ve školním roce 1950/1951 byly na naší škole vykonány přípravy k založení pionýrského oddílu. Bohužel pouze 8 žáků ze 30 žáků 4. a 5. ročníků obdrželo od rodičů povolení ke vstupu. V den narozenin Klementa Gottwalda složilo v naší škole poprvé 12 žáků pionýrský slib. |
(aktualizováno 21.01.2001)(Ze školní kroniky vybrala a zpracovala Mgr. Jana Polášková) |