Naše obec Kněžpole leží na levém břehu řeky Moravy v úvalu Dolnomoravském, ve vzdálenosti 6 km severovýchodně od metropole moravského Slovácka - Uherského Hradiště. O naší obci jsou první zmínky již z roku 1220, kdy v majetku velehradského kláštera cisterciáků bylo 12 obcí, z nichž se některé nacházely ve větší vzdálenosti od Velehradu (Kněžpole, Kostelany, Mařatice, Nedakonice, Polešovice). Majetkem tohoto kláštěra na Velehradě byla naše obec až do roku 1528, kdy přechází prodejem do majetku města Uh. Hradiště na základě řádné kupní smlouvy. Velehradský kláštěr ji prodal městu Hradišti proto, že nebyl schopen zaplatit obnos, za který ji v roce 1467 městu zastavil. Kněžpole se tak stalo součástí městského velkostatku. Název, než se ustálil do dnešní podoby, tak jak zaznamenává kronika zněl:

       Rakousko - uherská administrativa do roku 1918 uznávala Kněžpole jen pod názvem Kniespol, právě tak jako v době německé okupace v letech 1939-1945. Úřední název KNĚŽPOLE vešel v platnost někdy mezi rokem 1925 - 1928.
       V roce 1220 se v dochovaných dokladech uvádějí pro Kněžpole dva silně odlišné názvy a sice Zneispole a Kněžpole. Je tedy pravděpodobné, že název obce pochází ze skutečnosti, že Kněžpole bylo pole kněžovo - panovníkovo. Kdyby to bylo pole patřící kněžím, již v době darování kláštěru velehradskému, by je panovník sotva mohl opětovně darovat kněžím, respektive uvést ve své darovací listině. Darovat však něco, co bylo jeho - panovníkovo, kněžovo, to mohl bez komplikací. A tak tomu asi ve skutečnosti bylo. Od roku 1945 je název naší obce KNĚŽPOLE a tento název zůstane patrně nadlouho.
       Proto, aby byl v obci klid a správní řád, nastupuje jako správní orgán obecní úřad. V minulosti byl volený purkmistr a vrchností ustanovený rychtář neboli fojt. Fojt obýval rychtu určenou zvlášť k tomuto výkonu asi i proto, že pokud byla vrchnost s jeho službami spokojena, zůstal v této funkci někdy i na doživotí. Kde byla v kněžpoli rychta, to nevíme, nedochovala se žádná písemnost. Jinak tomu bylo s purkmistrem (po kněžpolsky podmistrem). Ten se volil každý rok a protože to nebyla funkce vůbec snadná, často se v ní občané střídali. Purkmistr neměl žádnou kancelář pro výkon své funkce, úředně zasedal ve svém domě, který nesl označení, že v něm bydlí purkmistr. Po roce 1850, kdy funkce podmistra měla v obci jinou náplň a fojt se stal zbytečným, úřadovali všichni kněžpolští "pudmistří" ve svých domech označených tabulkou s nápisem "Starosta obce". Tak tomu bylo až do roku 1926, kdy vedle budovy obecní zvonice a hasičského skladiště byla přistavena obecní kancelář. Po roce 1945 tato prostorově malá, tmavá a zvlhlá kancelář (stála na bývalé bažině) již tato naprosto nevyhovovala, a proto byla v roce 1951 kancelář MNV adaptována do dnešní podoby.

       A kdo se staral o dobrý chod obce a jak dlouho byl ve funkci starosty: